Obnova kříže při staré cestě do Sytové
u bývalého městského popraviště
Projekt na obnovení kříže při staré cestě do Sytové u bývalého jilemnického popraviště jsme přihlásili do grantového programu
"Program podpory ochrany přírody a krajiny" vyhlášeného Libereckým krajem. V červenci 2009 jsme dostali potěšující zprávu, že jsme byli úspěšní. Kamenný podstavec i litinový kříž jsou již zrenovovány a během jara nebo léta bude kříž instalován na plánovaném místě.
Křížek nad Jilemnicí u mříčenské silnice renovovaný v roce 2007 stával na křižovatce cest z Jilemnice do Mříčně a z Kruhu do Víchové. Cesta na sever do Víchové pokračovala od tohoto křížku podél Kocandy dále na sever na Zadní Kozinec a protínala cestu z Jilemnice do Peřimova a Horní Sytové. Cesta do Sytové je značena červeně ještě na turistické mapě vydané roku 1964. Ze Sytové vedla za nádražím nahoru přes Kolínův kopec do Roprachtic a dál do Vysokého nad Jizerou. Po rozorání mezí zanikla.
Po této cestě jsme se v 50-tých letech chodívali v létě koupat do Jizery nad jez v Horní Sytové. V té době u jezu dokonce bývaly ještě i šatny.
Na křižovatce cest z Jilemnice do Peřimova a z Kruhu do Víchové stávával v 18. století další křížek - pravděpodobně dřevěný. Je to doloženo na mapě I. vojenského mapování - tzv. josefského z let 1764-1768. Asi tak v poloviční vzdálenosti od této křižovatky a křížku ke kapličce svatého Izidora bývalo jilemnické popraviště vyznačené na josefské mapě šibenicí. Tuto šibenici najdeme na známé Grauparově mapě z roku 1765 i na vedutě Jilemnice od J.Venuta z roku 1786 (SÚPP Praha).
Jak uvádí v historické publikaci ˝Jilemnice. Výňatky z dějin, rozvoj a zvláštnosti města˝ dosud nedoceněný Jindřich Ambrož, byla roku 1722 na tomto místě mečem popravena Alena Kadavá z Křižlic pro zahubení ˝neřádně˝ nabytého plodu. Tempora mutantur.
V knize Jana Luštince ˝Jilemnice. Historická zastavení.˝ se dočteme, že v roce 1780 byla postavena na místě staré dřevěné šibenice nová, zděná, obehnaná zdí, a o patnáct let později byla v roce 1795 zděná šibenice zbořena a popraviště zaniká.
Kruté tresty byly roku 1788 podle nařízení císařského ze dne 8. července zakázány. Jeník z Bratřic poznamenává: "Musely se jak v hlavním městě pražským, tak venku po krajích všecky šibenice, pranýřové, dřevění osli, trdlice a šatlavy...docela v nic uváděti a spáliti."
Jak ukazují mapy císařského stabilního katastru z let 1842, těmto místům se říkalo "U třech Křížů", i když druhý kříž "U popraviště" už na mapě není. Třetí kříž stával nedaleko místa, kde dnes stojí restaurovaná litinová socha Sv. Jana Nepomuckého, přemístěná sem od staré cesty z Jilemnice do Horní Branné.
Právě pohled na starou mapu I. vojenského mapování - tzv. josefského z let 1764-1768 a rozhodnutí křížek na křižovatce cest ˝U Popraviště˝ znovu postavit, byly důležitými impulzy k obnovení Okrašlovaciho spolku v Jilemnici.
Z letadla toto místo vypadá takto.
Kříž vysoký skoro 3 metry, který by po restaurování a pozlacení těla Krista měl být na křižovatce cest umístěn.
Zatím to tam vypadá velmi neupraveně.
Pokud se vše povede, měl by být křížek umístěn na rohu lesa pod krásnými buky.
Celkový pohled od křížku ze silnice do Mříčné.
Detail pohledu na místo budoucího křížku.
